když není něco nemožné, musí existovat způsob, jak se to dá uskutečnit    Sir Nicholas Winton
Stáváme se stejnými a tím se stáváme ničím... (M. Stanne - DT)

Fanoušci Tokio Hotel... a můj skoro tři roky starý zážitek ♥

2. března 2010 v 14:50 | Evil Deed |  >Úvahy na téma...
takže.. chtěla bych napsat pár slov.. tohle téma se opakuje v médiích pořád.. i po více jak čtyřech a půl letech.. viděla jsem, na blogu o TH je zmínka o pravěděpodobně nejstarších fanoušcích.. je jim 60.. ale.. moje babi.. ta se mnou a s mojí mamkou byla v Sazka aréně 3/4/2007.. bude jí 73 a když k ní přijedu, tak jí pouštím jejich písničky z mobilu.. a i teď, po "elektro změně" se jí pořád líbí a žasne nad Billovým rozsahem.. i děda, jakožto bývalý zpěvák, vyvalil oči a to je nějak moc rád neměl..
*****
nedivím se, že je obdivují i o hodně starší generace, než jsou 13ti leté uječené slepice (nemyslím tím, že jsou všechny 13ctky takové).. já jsem se o ně začala zajímat od 4/1/2006.. to byl den, kdy jsem si znova prohlížela Bravo, které vyšlo 29/12/2005.. Tokio Hotel byli vyfocení na předposlední straně, spolu s US5 :-!.. v té době jsem ale neměla internet, jinak bych si hned o nich žjišťovala informace.. tak jsem se pak rozhodla, že půjdu ke kamarádce a u ní se na ně podívám.. pak jsem pořád chtěla vědět víc a víc.. a poté, co poprvé v Esu a v T-music chart zazněl první singl Durch den Monsun, jsem věděla, že tohle je ta skupina, kterou jsem hledala hodně dlouho..
*****
už nebyla cesta zpět.. a mamka si myslela, že mě to přejde.. bylo mi 14, kdy jsem dostala první CDčko Schrei.. pořád to je jedno z mých největších pokladů, co mám.. :) písničky stále poslouchám.. a mám celou TH diskografii v mobilu.. nešlo to jinak :) druhé CD Zimmer 483 mě oslovilo ještě více.. a pak singl An deiner Seite oslovil právě mojí babi.. předtím, než se mi tohle CD dostalo do ruky, jsem zažila onen koncert v Sazka aréně.. byl ohlášen poněkud pozdě, skoro na poslední chvíli a hala byla skoro poloprázdná.. ten nehorázný křik tomu ale vůbec neodpovídal.. hodinu před koncertem naměřili 135 decibelů.. a aparatura měla decibelů "jen" 110..
*****
bylo to to nejkrásnější, co jsem zažila.. proto mi je neskutečně líto, že se na nynější koncert nedostanu.. :( nemá se mnou kdo jet.. a sama bych se v Praze ztratila.. však ona i cesta do SA byla neskutečně složitá.. oh ne.. vzpomínka na metro a můj kolaps.. trochu fóbie no.. x)) ale stálo to za to!! vylezly sme z podchodu.. a stanuli konečně na zemském povrchu.. ušly sme pár kroků směrem, odkud sme slyšely křik.. a za rohem.. se tkvěla bílá kruhová budova.. a zeleno-žlutý nápis Sazka arena.. myslela jsem, že to je sen a pohled na tu majestátní budovu se mi zdál jakoby v mlze (asi to bylo způsobeno nevolností z metra)
*****
šla jsem jako ožralá, bylo mi špatně, ale vůbec ne z nervozity.. chvíli jsem s otevřenou pusou koukala na ten gigant a pak jsem rozklepaná šla směrem k budově.. stanuly sme před vchodem A.. musely sme ale najít vchod B.. pršelo.. byla neskutečná zima a já měla mini sukni a černé silonky.. na sobě hnědou bundu a pod tím jen tričko s krátkým rukávem.. klepala jsem se.. hrozně.. musím ale říct, že nám to moc slušelo.. :) mamka vypadala jako hotová rockerka :)
*****
konečně sme našly vchod B.. a vešly sme.. hledaly sme naše místo.. babi zůstala v předsálí.. nesnesla by ten hluk.. čekaly sme.. fanynky ječely a mě praskaly bubínky.. v předsálí jsem napočítala cca deset kluků.. jen v okruhu mého zorného pole :) soustředila jsem, aby se mě nebyla placka.. když sme našly svoje místa, posadily sme se.. a zírali na kovovou konstrukci, která zakrývala pódium.. za pár okamžiků s z reproduktorů ozvalo, že se koncert odkládá na 19:00.. ulevilo se mi.. bylo mi totiž pořád špatně.. a musela jsem někam, kde je míň lidí.. šly sme k babi.. a dali sme si hranolky.. snědla jsem jednu.. pila jsem jak duha a celá se klepala..
*****
necelá hodina utekla hrozně rychle.. a pár minut před sedmou zhasly světla a upištěné krávy se rozeřvaly ještě víc a já si zacpala uši.. bylo to nesnesitelný.. pak.. jsem konečně slyšela první akordy Übers Ende der Welt.. bylo to úžasný a já netrpělivě vyhlížela Billa.. koukala jsem z jedné strany na druhou, byla mi šílená zima a klepala jsem se jak osika.. hala byla klimatizovaná na můj vkus až moc ale za chvíli mi to přišlo přijemné.. od okamžiku, kdy jsem poprvé spatřila Billa.. horkost se mi navalila do tváří a já se začala smát jako pošuk :D
*****
v jednom okamžiku mi přišlo, že se na mě doopravdy podíval.. byl to jako elektrický výboj.. byl tak krásnej.. tak moc.. :-* točila se mi hlava tím štěstím.. a tak nádherný pocity jsem ještě nikdy necítila.. celý koncert byl nádherný.. a pak.. přišly ty nejkrásnější zážitky.. Vergessene Kinder: Bill, klečící na malým pódiu.. okolo něj mlha tmavě modrýho světla.. viděla jsem na obrazovce jeho výraz v očích.. skoro slzy.. tak nádherný.. nedýchala jsem.. nešlo to.. v jeho hlase.. tolik citu.. nechtěla jsem, aby to skončilo.. ta nádherná balada se v jeden okamžik stala celým mým vesmírem.. nevnímala jsem čas, nepřipouštěla jsem si, že by něco tak nádhernýho mohlo skončit.. ♥♥
*****
a pak.. další nádhera byla, když jsem zaslechla první tóny té nejkrásnější skladby, jakou jsem kdy slyšela.. An deiner Seite.. podívala jsem se na mamku.. ani nedutala.. zasněně koukala a usmívala se.. já taky.. ta písnička se mě tak nádherně hřejivě dotkla a zanechala ve mě nádhernou památku.. při posledním refrénu se najednou objevil výbuch konfet.. Billova krása ještě více zazářila a já měla slzy na krajíčku.. takový nával štěstí a radosti.. :-* nikdy nezapomenu na jeho nádherný oči.. na ten výraz.. na ten pohled.. na něco takovýho nejde zapomenout :)
*****
Wir wollen Tokio Hotel!! Wir wollen Tokio Hotel!! pořád jsem si to říkala, ale nekřičela jsem, nešlo to.. nechtěla jsem si kazit poslech JEHO hlasu.. nádherný.. tak moc.. kdybych si mohla něco přát.. tak bych si to zopakovala.. moc je chci znova vidět.. ale to nepůjde.. :( není nikdo, kdo by se mnou jel..
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Tomáš Tomáš | Web | 3. března 2010 v 15:40 | Reagovat

Hm,já je moc neposlouchám.Asi je to spíš pro holky. :-D

2 Venom Venom | E-mail | Web | 3. března 2010 v 18:47 | Reagovat

Vyvolává to ve mně nostalgické vzpomínky kdy jsem je poprvé zaslechla v rádiu. Ano jejich Monzún... a opravdu jsem myslela že to zpívá žena :D i když možná jsem se nespletla? Šmarja.. jak to popisuješ tak se začínám bát co já budu vyvádět na konzíku my chem až přijedou :D pokud přijedou... tvl já si je odvezu domů  :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.