když není něco nemožné, musí existovat způsob, jak se to dá uskutečnit    Sir Nicholas Winton
Stáváme se stejnými a tím se stáváme ničím... (M. Stanne - DT)

nic

20. dubna 2010 v 22:20 | Evil Deed |  >Má duše
tak.. dneska se mi vážně nechce vykecávat, tak jen ve zkratce.. deprese mě neopouští.. je mi šíleně smutno.. úplně moc.. ale to je fuk.. doma to nikdo nevidí.. no.. zvykla jsem si.. snažím se psát povídku a doufám, že dneska konečně ten díl dopíšu a snad ještě dneska, tzn před půlnocí, to sem dám.. doufám.. ten mail ze školy jsem si přečetla a bohužel jsem to pochopila blbě, takže ten zápisový lístek je ten samý, co mi tu leží dobrej měsíc a něco.. jsem kráva co? ale prý nemusím čekat na to pojebaný rozhodnutí a navíc jsem nemusela zase jet do Plzně, to by byla stejně věc nemožná, vím, jak jsem na tom úřadě s babi bloudila.. dojít tam a najít kancl byl v pohodě.. ale najít cestu zpátky, co už bylo horší.. o tom jsem už tady psala.. 
*****
takže jsem ten lístek vypsala (měla jsem na první kolonce vypsanou Plzeň Škroupovku, ale na tu seru, stejně bych tam nemohla chodit.. a do tý druhý jsem tedy napsala tu Planou.. a není mi prostě dobře.. takže jsem mimo a vůbec mi to nemyslí a nemám na nic náladu.. asi mám fakt zase depresi.. kurva už s tím.. došla jsem na tu poštu, přemohla jsem ty šílený křeče a následný bodání v boku.. špatně se mi dýchá, a rychlejší pohyb je vážně v hajzlu.. vlasy jsem měla děsný, obočí zarostlý (xD) a na líčení jsem už sotva neměla náladu.. šla jsem s tím dopisem a s padesátikorunou v kapse.. 
*****
došla jsem tam.. v takovým malinkatým kamrlíku, kterýmu Černošín říká pošta jsem čekala dobrých deset minut, než se tamty lidi vysrali a laskavě mě pustili k okýnku.. řekla jsem si o obálku a o známku.. v pohodě.. zápisák jsem úhledně složila na dvakrát, tak stačilo jen strčit do obálky.. ale mě se ty ruce tak děsně třásly, že mi to nešlo.. trochu jsem to pomuchlala.. ta ženská za přepážkou na mě blbě čuměla, ale to mi bylo fuk.. vážně chutně jsem oslintala známku a pak jí pleskla kamsi na obálku.. ještě jsem se jak debil zeptala, jestli to mám hodit do tý schránky venku, nebo jí to mám podat.. řekla, ať jí to dám.. ok.. čuměla na mě zase jak na trotla.. "a kde máte tu známku?" sem jí řekla, že jí tam mám.. akorát.. já kráva to nalepila na druhou stranu.. omluvila jsem se jí a ona jen mávla rukou, že to je jedno a udělala tam jen nějakou značku a nechala si to u sebe.. chvíli jsem ještě čuměla, než mi to došlo a pak jsem se obratem řítila domů..
*****
pořád mě šíleně bodalo v boku a v břiše, tak mi nešlo jít tím mým tempem, alá stíhačka, ale já prostě neumím chodit pomalu.. v kapse mi chrastili mince, jak mi vrátila na tu padesátku ale přišlo mi to stylový xD pak jsem hned šla do pokoje.. padla jsem na postel a vzpomněla jsem si na noc.. jak jsem nemohla ležet, protože jsem měla šílený křeče.. chtěla jsem si jít pro prášek, ale ten byl v kuchyni a já si nemohla ani sednout.. mamka mi ráno říkala, že jsem jí měla zavolat na mobil, že by mi ho donesla, ale bylo pozdě a já nechtěla votravovat.. pak to za nějakou dobu přešlo a pak jsem usnula..
*****
ok.. a já už nemám co říct.. jdu psát tu povídku.. mějte se líp jak já.. pa ♥
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Tomáš Tomáš | Web | 21. dubna 2010 v 14:32 | Reagovat

Nechci radit,ale neměla by sis dojít k doktorovi?
Hlavně když jsi to s tím lístkem zjistila ještě včas.Dobře to dopadne.

2 Tomáš Tomáš | Web | 21. dubna 2010 v 15:19 | Reagovat

Tak by na tu psychiatrii měli jít oni.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.