když není něco nemožné, musí existovat způsob, jak se to dá uskutečnit    Sir Nicholas Winton
Stáváme se stejnými a tím se stáváme ničím... (M. Stanne - DT)

nevím

15. května 2010 v 22:40 | Evil Deed |  >Má duše
divnej den vážně.. už jsem myslela, že bude konec.. jako totální konec.. kdybych nečekala tři minuty na odpověď, tak to ICQ je smazaný.. zatím je smazaný všechno ostatní.. jako Facebook, blog, e-maily.. ale to podělaný ICQ ne.. konečně se mi dostalo řádné omluvy.. a ani to nebolelo, že ne? jen díky té omluvě jsem to ICQ nesmazala.. ale s tím obnovením FB a ostatních kontaktů si to ještě musím rozmyslet.. nebude to hned, to v žádném případě.. zase mě dneska přepadla slabost.. ale v pohodě.. tma byla jen chvíli, ale točí se se mnou všechno.. ještě teď trochu.. snažila jsem se dneska soustředit jen na knihu.. dařilo se.. příběh mě vtáhl.. ale pak přišla povinnost nakrmit mé čudličky na FB.. žeru je x)) 
*****
teda.. to ICQ jsem v tom seznamu už neměla mít.. dala jsem ultimátum, že omluvu přijímám do 19:00.. bylo 19:17 a až pak se mi řádné omluvy dostalo.. nemám ráda to vyhýbání se obloukem sepisováním esejí (na ICQ).. už se ve mě vážně vařila krev.. chladila jsem si ledovou rukou čelo, abych nemusela držet prst na tom touchpadu.. zbývalo mi cca dvě a půl vteřiny a stiskla bych "odsranit kontakt" když ve stejném okamžiku mi přišla další vyhýbavá zpráva.. už jsem byla vážně, ale vážně nasraná.. ale nevymazala jsem to.. mamka mě volala na večeři.. čekala jsem, jestli se konečně dočkám té omluvy a budu se snažit to všechno dát do pořádku, nebo bude definitivní konec..
*****
tak jsem zvědavá, jak to budu dál zvládat.. pořád si říkám, že jsem to měla ukončit.. když už jsem vymazala všechno.. všechno kromě toho zasranýho ICQ.. do hajzlu.. ještě krůček a bylo by to za mnou.. jistá osoba asi vůbec netuší, kolik slz mě to stálo.. kolik hysterickýho křiku a kopání kolem sebe.. netuší ani kolik mě to stálo krve.. proč taky? řekla jsem to? neřekla.. nebylo proč to říkat.. tady se mi nedostalo jedné slušné odpovědi!! a navíc se do toho jedna osoba pořád srala a srala a srala, až jsem měla sto chutí ji poslat do prdele..
*****
až teď mi došlo, že tohle bylo absolutně v pořádku.. ale jakmile se můj kamarád jen slůvkem zmíní, měla jsem tu ztropenou scénu, že jsem myslela, že budu vraždit.. no nic.. jen povzdech, protože mě to dopaluje neskutečně.. ta osoba, co se k tomu vyjadřuje a ví o tom kulový bývala moje kamarádka.. a víš proč se se mnou přestala bavit? kvůli tobě.. jednala se mnou, jako bych jí lezla do zelí, asi takhle ti to řeknu.. upřímně.. je to pravda a myslím, že jsem ti to i psala.. ale tak co.. je mi to vlastně jedno.. do našich záležitostí se nemá přimotávat nikdo třetí.. a tím myslím že absolutně NIKDO..
*****
ikdyž se bavíme.. tak nevím, jestli to bude jako dřív.. a já ani nevím, jestli vůbec ještě chci.. cena je moc vysoká.. a já už na to nemám sílu.. ale vůbec na nic.. takže všechno padá.. úplně všechno.. proč doufat v něco, když vidím, že se všechno jebe kvůli neskutečný píčovině.. ne.. nedávám to.. je mi na blití.. pořád mi je na blití.. asi bych se měla vrátit zpátky ke knížce a vysrat se na ten posranej notebook.. no.. půlku dne jsem četla.. baví mě to.. tak krvelačný, krutý a temný.. jako bych si při tom čtení ulevila od té touhy někomu zpřelámat vaz.. 
*****
jo.. jsem sadistická a už vůbec nebudu hodná na někoho, kdo není hodnej na mě.. tohle bylo kurva ublížení.. nehorázný.. bude se to hojit hodně dlouho.. tohle jedna omluva (vypáčená) nespraví.. chce to činy.. činy a ne slova, který nevedou nikam.. abych viděla, že se daná osoba snaží.. že se snaží, aby naše přátelství bylo takový, jaký bylo alespoň jako před tou hádkou.. o něco víc se už snažit nehodlám.. z mojí strany je to i přes tohle všechno pořád stejný.. pořád tak šíleně silný.. ta láska mě rdousí a sžírá jako kyselina a nikdy se mi pohlazení nedostane.. myslím opravdovýho pohlazení.. už jsem z toho všeho tak šíleně zdechlá.. vycuclá.. nemám sílu v tom pokračovat.. nepokračuju.. v tom, co bylo.. už ne..
*****
když není téma, nezachraňuji konverzaci - mlčím.. ne kurva na tohle fakt nezapomenu.. začalo se po mě řvát jen proto, že jistá osoba nepochopila, proč žádám odpověď.. jistá osoba neodpověděla.. ale pak (asi po dvou hodinách hádky) se dozvím, že jistá osoba odepsala, ale technika mi zprávu nedoručila.. vážně děsný důvod k hádce.. a pak.. nene.. ke komentářům na MÝM vlastním blogu se nebudu už vyjadřovat.. je to tak absurdní, že škoda mluvit.. vyslechla jsem si tu výtku snad stokrát a už mi to vážně stačilo..
*****
ok.. a neulevilo se mi.. pořád to tíží.. to všechno.. a už vím, že svojí lásku nebudu dál dávat najevo.. a už vůbec nevím, jestli se mám ještě o něco snažit.. už ne.. nemám sílu.. už nemám žádnou sílu tohle sama utáhnout.. teď se budeš muset snažit ty.. a já budu odpočívat.. uvidíme, kam to povede.. jestli do prdele, tak mi je to upřímně jedno.. když to nepůjde, tak to nepůjde.. všechno je smazaný, takže práci žádnou mít nebudu.. měla jsem pořád tvojí fotku u postele.. víš jakou.. tu, jak si mi nechtěl poslat.. každej večer jsem se na tebe dívala.. každej večer.. kolik slz na ten ubohej papír spadlo.. až jsem tu fotku musela schovat do fólie, aby se už víc neponičila.. tolikrát jsem promlouvala, jako bys mě mohl skrz ten papír s kouskem laserové barvy slyšet.. tolik doteků.. tak hrozně moc doteků..
*****
dřív si ty doteky cítil.. dřív ano.. ale teď.. nevíš o tom.. netušíš jak moc bych se tě chtěla dotknout ve skutečnosti.. cena je ale moc vysoká.. jak to zastavit? jak tu lásku mám zabít.. netuším jak.. vůbec nevím.. je to moc hluboko.. připadám si, jako bych dostala hromadu kopanců.. taky že si mi jich dal.. psala jsem ti, že nejsem mičuda, do který můžeš kopat.. kopal jsi dál.. každým druhým slovem.. už jsem nevěděla jak dál.. když se tohle konečně trochu uklidnilo a ty ses konečně omluvil, připadám si vážně jak něco dávno vyhořelýho.. ta láska tam pořád je.. pořád tam byla.. ani na chviličku nezmizela.. ani nepolevila.. je pořád tak hrozně moc silná.. ale nevím, jestli ti ji mám dávat.. už vážně nevím nic.. 
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 16. května 2010 v 12:26 | Reagovat

někde jsem četl, že omluva platí jen tehdy když se řekne osobně. internetová se prý nepočítá :-(

2 Safi Safi | Web | 16. května 2010 v 14:31 | Reagovat

zlato, k tomu komentáři nahoře, nejsi ubohá. Jen je vidět, že si vyždímaná. Víš, celý tohleto oboum ubližovalo a nejlepší bude když to skončí. Nemám teď moc sílu k tomu tě nějak extra podpořit, taky na tom nejsem zrovna nejlíp, ale doufám, že to zvládneš. Když to budeš potřebovat, tak tě podpořim, to víš. Nevim, přišla mi teď SMS a nevím jestli od tebe, mám novej telefon a neuložený některý čísla :( Ale neboj, zvládneš to.. uvidíš, i ve mě máš oporu

3 Tomáš Tomáš | Web | 17. května 2010 v 9:08 | Reagovat

Dost zlý koment. To bych nenapsal i kdybychom se nenáviděli k smrti.
Jestli jsem to dobře pochopil, tak jsi smazala blog. Tak to zruš, byla by to moc velká škoda.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.