když není něco nemožné, musí existovat způsob, jak se to dá uskutečnit    Sir Nicholas Winton
Stáváme se stejnými a tím se stáváme ničím... (M. Stanne - DT)

Vlčí slzy

9. března 2017 v 13:00 | Evil |  Imaginary
"A pamatuj si, nikdy nikomu nedovol, aby objevil tvé city. Nesmíš lidem hned důvěřovat. Lidé jsou zlí, a hned by toho využili a snažili by se tě ranit. A také nezapomínej, že zraněná duše se ze všech zranění hojí nejdéle."


"Ano otče, budu si to pamatovat."


Z polospánku pořád dokola šeptal její jméno. Ani se nesnažila skrývat, jak velmi jí to těší. To, že je na ní tak závislý. Milovala jej a zároveň nenáviděla. A moc dobře věděla, že on to cítí stejně. Ještě chvíli se tím pocitem opájela, ale pak jí přeci jen přemohla touha a tiše usedla na postel vedle něj.

Nejdřív se na něj jen dívala. Na jeho tvář, na jeho vyprahlé rty. Na jeho tělo poseté jizvami. Teprve, co svýma očima pečlivě prozkoumala jeho tvář, mu něžně zajela prsty do bílých vlasů. Bezděky zatáhla. Tiše vzdychl a zaklonil hlavu. Začala jej pomalu líbat. Na rty, na krk…


Bylo to pro něj jako mučení. Po chvíli to nevydržel a prudce jí přetočil pod sebe. Překvapením vyjekla, ale nebránila se. Chtěla být v jeho moci. Vzrušením se třásl a šla na něj závrať. Dychtivě jej k sobě tiskla. Oddalovala ten mučivý okamžik.


Nevydržel to.


Chytil ji za ruce a zvrátil jí je za hlavu. Usykla, protože se nesnažil být nijak jemný. Propaloval jí zastřeným pohledem. "Nedotýkej se mě." Tiše a výhružně zasyčel. Usmála se. On jí ale její úsměv neopětoval. Jen se na ni stále díval. Miloval se s ní hrubě, nebral na ní ohledy. Neměl k tomu důvod.


S posledním výkřikem touhy mu po tváři sjela slza.


Hořká slza vzteku.


Uvědomil si, že už k ní necítí to, co dříve. Dříve to byla láska. Prchavé poblouznění. Pak celkové zatemnění mysli. Nechal se ovládat. Dělal vše, co mu řekla. Zapomněl, že to on rozhoduje o svém životě. Ovládala jej čím dál tím více. Poslouchal ji, jako věrný pes. A moc dobře věděl, že když neuposlechne, nebo jen zaváhá před vykonáním jejího rozkazu, přijde trest.


Ale ne klasický.


Vždy přišel nečekaně.

Náhle.


Skrytý za rouškou sladkých slov a úsměvů.


Byla mistryní v působení bolesti. Přesně věděla, na jaké místo v jeho srdci zasáhnout, aby jej ochromila a on k ní pak nevědomky přišel, aby mu vyléčila rány. A tak to bylo pořád dokola. Trvalo mu hodně dlouho, než si to uvědomil.


Byl zaslepen láskou. Láskou, kterou by vůbec neměl být schopen cítit. Neměl cítit nic. Teď už se mu otevřely oči. Necítil už lásku, pokoru a tu zvláštní, nevysvětlitelnou bázeň z jejích reakcí. Ne. Nyní byla jeho duše zčernalá nenávistí a bolestí. Ničím jiným.

Snad na okamžik doufal, že jej opět zlomí a on zůstane. Snad i chtěl, aby ta muka zažíval znova a znova. Snad ale byli až moc rozdílní. Její havraní hříva a ametystově fialové oči s jeho bílými vlasy a žlutýma očima s šelmí, svislou zornicí.

Až příliš jiní.


Její chlad a jeho vášeň.


Milovali se a nenáviděli.


Byl konec.


Z pod semknutých víček mu unikla další slza.


Poslední.

(inspirováno láskou Geralta a Yennefer)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jarka Jarka | Web | 10. března 2017 v 11:30 | Reagovat

Skvěle napsáno, ale takovou temnou lásku bych zažít nechtěla...

2 pavel pavel | Web | 10. března 2017 v 12:15 | Reagovat

Super, ale jsem rád že ses nedala inspirovat svým životem. :-)

3 Akim Akim | E-mail | Web | 10. března 2017 v 20:03 | Reagovat

Úžasně napsané, až se mi dech tají. To jsi napsala skutečně ty? ;-)  :-)

4 Akim Akim | E-mail | Web | 11. března 2017 v 19:16 | Reagovat

Opravdu moc krásné. A jen tak mimochodem, už si slyšela no DM, tedy, jestli je ještě posloucháš? ;-)  :-)

5 Akim Akim | E-mail | Web | 11. března 2017 v 19:24 | Reagovat

[4]: ...nový DM... sorry :-P  :D  :D  :D

6 Akim Akim | E-mail | Web | 12. března 2017 v 18:45 | Reagovat

[4]: A kam máš ten lístek, myslím jako sektor, já zadní kotel. Možná se uvidíme. :-P  :D  :D  :D  :D

7 Akim Akim | E-mail | Web | 12. března 2017 v 20:16 | Reagovat

Ano, přesně tam. Super, už se moc těším. :-D  :-D  :-D  :-D

8 Akim Akim | E-mail | Web | 12. března 2017 v 20:16 | Reagovat

A jak se ti líbí Spirit? Mě moc. ;-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.